Po stopách času

 

V pondělí jsme si na vycházce připomněli historii i současnost města Dobřany, pak jsme v klubovně malovali na kameny a zdobili fixy hrnečky, aby byly připravené na vypálení. Navíc jsme měli soutěž v hodu šipkami a stříleli jsme flusačkou. Navíc jsme zvládli i fotbal, vybíjenou a jezdit na koloběžkách. Po obědě jsme malovali obrázky pískem a tak nám čas utekl jako voda.

V úterý ráno pro nás přijel autobus a vyrazili jsme na výlet na Železnou Rudu, kde jsme měli domluvenou návštěvu muzea historických kol, motocyklů a aut a muzea Šumavy, kde jsme mohli vidět nejen její historii, ale i současnost včetně ochrany přírody v rámci Národního parku. Cestou zpět jsme se zastavili v Klatovech u kolonády a zkoušeli jsme naši tělesnou zdatnost na různých prolézačkách a stezce korunami stromů. A pak rychle zpět do klubovny, kde už na nás čekali rodiče.

Středa to byl tentokrát delší výlet. Jeli jsme opět autobusem do Zeměráje – zábavního parku v Kovářově. Tam jsme se mohli projít bosou nohou po stezce z různých druhů materiálu, složit si hlavolam, projít bludištěm z kůlů, viděli jsme, jak se dřív mlela mouka, spřádala vlna, hráli jsme si na archeology a z hlíny jsme si na kruhu mohli vyrobit mističku. I tady se nám moc líbilo, ale bylo nutné jet zpět a tak snad zase někdy příště.

Čtvrteční výlet byl pro tento zajímavý týden poslední. Tentokrát jsme jeli sice jen na druhý konec Plzně do Sofronky. Viděli jsme včelí královnu, ukázky výcviku služebních psů, meteostanici, kolomaznou pec, různé druhy stromů i jak se dřív kácely, ale nejvíc se nám líbilo stádo daňků, které jsme mohli sami krmit jablky a mrkví. Na herních prvcích v lese jsme zkoušeli, co všechno zvládneme, vyfotili jsme se s Hurvínkem na jeho stezce v okolí. No a všechno jednou končí a tak jsme jeli zpátky do Dobřan.

Pátek už byl bez výletu, zajezdili jsme si ale na koloběžkách, stříleli lukem, hráli fotbal a starší kluci nás učili i florbal. Hráli jsme i stolní hry, kdy se nám nejvíc líbila hra Milujeme Šumavu, Stiga hokej a Abalone.

K tomu jsme průběžně zdobili smaltem krabičky a šperk pro maminky, malovali voskem a žehličkou obrázky, odlévali mýdlo a pro mladší byly připraveny vyškrabávací obrázky. A na závěr než došlo na hodnocení celého týdne s rozdáním odměn a diplomů jsme si ještě zdobili batohy. Ti co si netroufli na vlastní obrázek, dostali batoh předkreslený, který jen vybarvili a pak si jej i sami nebo s pomocí vyžehlili.

No a to byl celý týden pod názvem Po stopách času, kdy jsme viděli jak historii, tak i současnost. Naše poděkování za přípravu a zajištění patří vedoucím Šárce, Týně i Medulce a i městu za finanční příspěvek v rámci